Chytré učení

Kdysi jsem si řekla, že bych mohla dělat něco užitečného. Nikdy mě nic moc nebavilo. Nejraději jsem jen doma ležela v knihách. Taky jsem měla ráda časopisy. Sice jsem četla opravdu různé časopisy od dětských až po vědecké časopisy, ale nějak moc mě to nezaujalo. Chtěla jsem pořád něco víc dělat. A tak mi jednoho dne uchvátilo, když moje kamarádka začala pracovat na počítači. Bylo mi asi šestnáct nebo sedmnáct let. Sice jsem chodila na ekonomickou střední školu, ale v budoucnu jsem věděla, že tohle dělat nikdy nebudu. Dělala bych to pouze v případě nouze. A nikdy jsem nechtěla být případ nouze, to je logické. A tak jsem si řekla, že bude taky perfektní, když si při studiu udělám nějaké rekvalifikační kurzy. Podle mého názoru rekvalifikačních kurzů není opravdu nikdy dost a já jsem a už mám tři.

Bez počítače už nemohu být.

Mám rekvalifikační kurz na učení jazyků angličtiny a italštiny. Myslím, že informační technologie v tomto je také výborná. Mám taky kurz informační technologie a počítače. Informatika a informační technologie jsou proto velmi důležité a užitečné. A moc ráda vyučuji děti na prvním stupni. Ano, na prvním stupni. Mnoho lidí tohle zatracuje. Mnoho lidí chce, aby se dítě setkalo s počítačem až v druhém stupni základní školy.

Počítač je můj denní chleba.

Jenže podle mého názoru je to škoda. Mnoho lidí na druhém stupni už ovládá počítač, což je naprosto dokonalé. Tak proč bychom měli prvňáčkům nebo druhákům tak ztěžovat život, že jim odmítneme nějaké vzdělání, co se týče informační techniky. A když to tak už vezmete, tak učení je základ života. Říká se přeci, že žádný učený z nebe nespadl, takže se člověk všechno musí naučit sám. Anebo s pomocí někoho, kdo to umí. Takže se nebojte někoho školeného požádat, aby vám pomohl. Například s tou informační technologií. Podle mého názoru jsou informační technologie už téměř všude nezbytné.