Co by měly a co musí obsahovat etikety výrobků
Dnes jsou etikety u každého výrobku naprosto běžnou záležitostí. Avšak nebylo tomu tak vždy. Ač jsou pro nás samozřejmostí, z pohledu historie se jedná o poměrně nový vynález. To, že se tak rychle rozšířil, jen dokazuje jeho užitečnost.
Co na nich ale najdeme, že jsou tak rozšířené? V první řadě je to přesný a plný název produktu. Je to proto, aby se vyloučila jakákoliv možnost záměny. A vzhledem k tomu, že všechny výrobky musí být registrované, není možné, aby dva z nich měly přesně stejné názvy. Pokud se obrátíme k potravinám, tak ano, můžeme mít například dva „sterilované hrášky“ či „mírně perlivé vody“, avšak každá z nich bude od jiné firmy.
Ze zákona mají výrobci povinnost upravit etiketu tak, aby k záměně dojít nemohlo. A to je i v jejich zájmu, koneckonců nebudou chtít, aby si spletli jejich produkt s produktem konkurenčním a koupili si ten.
Jistě, pro malé a začínající firmy by bylo vhodné, kdyby si zákazníci spletli jejich výrobek s výrobkem známější značky, avšak jejich konkurent by jistě nadšen nebyl. Přesto se to děje. Příkladem zde mohou být levné kreslené pohádky, jako je Malá mořská víla, Kráska a zvíře či Aladin, jejichž etikety se podobají těm od Disneyho.
Ovšem název není jediné, co tam lze najít. U potravin, zvláště těch konzervovaných či balených, je nutné uvést přesné složení, s tím, že tento seznam půjde sestupně od toho, co je tam nejvíce po to, čeho je tam nejméně.
Proč je to důležité? Protože tím výrobci vzniká odpovědnost za to, že tam jsou skutečně uvedeny pravdivé údaje, a tedy že daný výrobek má opravdu deklarované složení. Navíc je to důležité i pro potravinové alergiky, cukrovkám či celiaky, kteří si mohou ještě před koupí zjistit, zda je pro ně ona potravina vhodná ke konzumaci a zda jim neublíží.
Jak je vidět, jedná se o skutečně dobrý nástroj jak pro prodejce, tak pro výrobce i zákazníka. A to je vzácné. Proto bychom si jej měli vážit.